Čtrnáct procent Čechů nemá žádné finanční rezervy a dalších 17 procent má úspory nižší, než je měsíční příjem jejich domácnosti. Ve srovnání s rokem 2023 také mají pocit, že si odkládají méně (47 %) nebo stejně (41 %). Na druhou stranu více než pětina lidí (21 %) dokáže měsíčně uspořit 8 tisíc korun a více. Nejčastěji si Češi (67 %) vkládají finanční rezervu na spořicí účet, i když za největšího uchovatele peněz považují nemovitosti (39 %). Vyplývá to z posledního průzkumu společnosti Home Credit ČR a SR, který provedla agentura STEM/MARK.

Mít finanční rezervu alespoň ve výši několika platů pro případ nečekaných výdajů nebo krátkodobého výpadku příjmu je pro velkou část Čechů zcela nereálné. „Jak nám ukázaly výsledky průzkumu, téměř třetina dotázaných nemá k dispozici na horší časy ani tolik peněz, kolik činí měsíční příjem jejich domácnosti. Plných 14 procent z nich nemá vůbec žádnou finanční rezervu. Naopak 22 % má peněžní rezervu ve výši více než pěti měsíčních příjmů rodiny,“ říká Jaroslav Ondrušek, analytik trhu společnosti Home Credit.

Ve srovnání s rokem 2023 vyhodnotilo 48 % dotázaných své úspory jako o trochu nižší, nebo dokonce výrazně nižší. Stejně jako loni je na tom zhruba třetina respondentů (přesně 33 %). Naopak téměř pětina Čechů je na tom s financemi lépe, 19 % si meziročně polepšilo, ale jen 5 % z nich výrazně. 

Těch, kteří pravidelně neušetří žádné peníze, je 12 %. Desetina Čechů ušetří do tisícovky, dvě 11% skupiny si odkládají z měsíčního příjmu domácnosti buď 2000, nebo 3000 korun. Dalších 13 % respondentů si na horší časy spoří 3000 až 5000 korun a další skupina respondentů – 14 % – uvedla, že šetří, ale přesně neví kolik. Pouze tři Češi ze sta naspoří měsíčně 30 tisíc korun a víc.

Podobná čísla vyplynula z průzkumu Home Creditu na Slovensku. Slováků, kteří pravidelně nešetří žádné peníze, je oproti Čechům ještě o 3 % více, tedy 15 %. Třetina slovenských respondentů (34 %) je schopna ze svého platu ušetřit jen méně než 120 eur měsíčně. Částku v rozmezí 120 až 200 eur je schopno odložit 14 % a 9 % pak 200 až 320 eur. Desetina si dokáže dát stranou 320 až 600 eur a tři ze sta více než 1000 eur měsíčně. Zbytek oslovených Slováků sice spoří, ale nespecifikovali částku.

„Pozitivní zprávou je, že oproti roku 2023 je v Česku alespoň o něco méně lidí, kteří nejsou schopni ušetřit ani stokorunu, protože loni jich bylo o pět procent více než letos – 17 %. Mírně se také zvýšil o 2–3procentní body počet těch, kteří mají v rezervě alespoň tří až pětiměsíční příjem,“ komentuje další výsledky Jaroslav Ondrušek.

Za největšího uchovatele svých peněz Češi považují nemovitosti – 39 %, ale nejčastěji peníze, které neutratí, posílají na spořicí účet – 67 %. Pokud už investují, ale stále je jich menšina – 46 %, pak je to prostřednictvím investičních fondů do akcií (38 %) a do již zmíněných nemovitosti (36 %). V žebříčku oblíbenosti figurují také investice do kryptoměny (14 %) a jsou srovnatelné s investicemi do umění, vín a jiného alkoholu nebo sběratelských předmětů (12 %).

Ačkoliv si 44 % oslovených Čechů nikdy nedělalo a nedělá rodinný rozpočet, velká většina z nich (76 %), si myslí, že má dobrý přehled o výdajích domácnosti a jen 6 % vůbec netuší, jaké výdaje má, což se nevyplácí právě v případě nečekaných plateb.

„Pokud je to jen trochu možné a vaše rodinná kasa to dovolí, snažte se udržet očekávané měsíční příjmy a výdaje alespoň v mírném plusu ve prospěch příjmů. Nečekané výdaje často mohou překvapit v tu nejméně vhodnou dobu. Proto je dobré si například z každé výplaty odkládat předem stanovenou částku, řekněme 5 až 10 procent, na horší časy. Když se vám pak porouchá auto, pračka nebo notebook a vy je budete potřebovat nutně vyměnit, můžete sáhnout po odložených penězích a použít je na pokrytí alespoň části těchto nákladů,“ radí Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Creditu.

Tyto situace jsou přitom zcela běžné, protože v průzkumu 58 % respondentů uvedlo, že v uplynulém roce museli řešit nečekaný výdaj, který převýšil čtvrtinu celkového příjmu domácnosti. Nejčastěji „udělaly díru do rozpočtu“ opravy auta (25 %) nebo nákup nového elektrospotřebiče (22 %). Tento nečekaný výdaj v 66 % zaplatili dotázaní ze svých úspor, ale pro 38 % oslovených to byl významný výdaj, který finanční rezervu zcela vyčerpal anebo ji výrazně snížil. Dalších 30 % dotázaných uvedlo, že znamenal citelný zásah do finanční rezervy. Pětina českých respondentů dokonce neplánované výdaje sama nezvládla a musela si na ně půjčit, sedm klientů ze 100 pak u nebankovních institucí.

Průzkum byl realizován v České i Slovenské republice agenturou STEM/MARK na reprezentativním vzorku 1015 lidí ve věku 18-64 let.

Kontakt pro novináře: 

Kateřina Dobešová
tisková mluvčí Home Credit ČR a SR
Tel.: + 420 736 473 813
E-mail: katerina.dobesova@homecredit.cz

­
Poznámka pro editory:

Společnost Home Credit a.s. byla založena v roce 1997 a dnes je dceřinou společností Air Bank a.s. Home Credit pomáhá lidem nejen při nákupech na splátky přímo v obchodech a na internetu, ale nabízí také hotovostní úvěry a úvěry na auta, konsolidaci stávajících půjček nebo kreditní karty. V Česku poskytl Home Credit a.s. v roce 2023 úvěry v celkové výši 15,2 miliardy Kč. Více na www.homecredit.cz

Skupina PPF působí v Evropě, Asii a Severní Americe. Investuje do řady oborů – od telekomunikací, médií přes finanční služby, e-commerce, biotechnologie, nemovitosti až po mobilitu. Skupina vlastní aktiva ve výši více než 43 milionů eur a zaměstnává celosvětově 55 tisíc lidí (k 31. 12. 2023).